Vítejte na stránkách požární nádrže - koupaliště Loužnice
Požární nádrž je určená pro zásobu vody v případě požáru v obci a okolí. Prostor požární nádrže funguje jako odpočinkové místo a místo pro pořádání obecních a kulturních akcí, jako jsou pálení čarodějnice, dětský den, letní kino, hasičská slavnost apd.
Požární nádrž a celý prostor je v majetku obce a je spravován obecním úřadem Loužnice.
Prosíme chovejte se zde slušně a neničte obecní mobiliář a užívejte si přírodní místo bez hluku a v klidu Jizerskohorské přírody.
Během letních měsíců je možno se v požární nádrži koupat. Koupání je zde na vlastní nebezpečí a plavení domácích mazlíčků a dalších zvířat je zde zakázáno!
Nádrž je napájena vodou z Plchovského potoka, který protéká chráněným územím (K mokřadu Zásada - https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1sada_pod_%C5%A1kolou) plným rašeliny, ta vytváří na hladině "cucky", které nejsou na závadu a při průtoku vody odplavou zpět do potoka.
Mapy com: https://mapy.com/cs/letecka?source=firm&id=13859861&ds=1&x=15.2656846&y=50.6857987&z=18
Z HISTORIE:Z Loužnické kroniky:
V roce 1933 byla podaná žádost o přiškolení Záduší (část obce od křižovatky u čp. 93 směrem na Zásadu až k potoku u Kruhovky – Zásada čp. 178) k Loužnici, jest v tomto roce příznivě vyřízena, okresní školní radou i zemským školním výborem a přiškoluje se k Loužnici. Ovšem páni z Držkova nejsou s tímto rozhodnutím spokojeni a podali odvolání.
Rok 1935 - Jako nejdůležitější událost v této stati zaznamenávám „Ztrátu Záduší“. Pro naši obec.
Nejvyšší správní soud v Praze v ústním líčení dne 1. března vynesl rozsudek, kterýmžto náš požadavek se
neuznává a potvrzuje zamítavé rozhodnutí ministerstva vnitra. V rozsudku se dále praví, že náš požadavek na přikatastrování Záduší nemá právního základu. Tím jest celá tato záležitost ukončena.
Pro naši obec to 
znamená, že pro budoucnost musíme se smířiti s faktem, že od nás stále obyvatelstvo bude se stěhovati na Záduší a tím růst naší obce bude velmi pomalý. Již dnes bydlí na Záduší přes 80 obyvatel a jsou to všechno lidé z Loužnice.
znamená, že pro budoucnost musíme se smířiti s faktem, že od nás stále obyvatelstvo bude se stěhovati na Záduší a tím růst naší obce bude velmi pomalý. Již dnes bydlí na Záduší přes 80 obyvatel a jsou to všechno lidé z Loužnice.Aby nás to tak nebolelo, byla stížnost obce Držkova do přiškolení Záduší k Loužnici zamítnuta ministerstvem školství, takže musí děti ze Záduší chodit k nám do školy a tím i obec Držkov bude povinna přispívati na úhradu našeho školního rozpočtu.
Rok 1936 - Z podnětu Těl. Jednoty Sokol v Loužnici byla podána žádost obci Držkovu, aby tato povolila přikastrovat jejich hřiště na Záduší k naší obci. Této žádosti bylo konečně vyhověno, ale v náhradu musela obec Loužnice postoupiti Držkovu část lesa a to parcely č. 710 a 711.
Rok 1939 - Za úřadování této komise bylo opět znovu žádáno o přidělení Záduší k naší obci. Této věci ujal se obětavě pan Miloslav Linka z čp. 63 a byla přivedena tak dalece, že zemský úřad nám schválil naši žádost, s podmínkou, když obci Držkovu zaplatíme odstupné, z počátku to bylo 100.000,- Kč, pak toto bylo zvýšeno na 150 tisíc až na 200 tisíc. Držkov se proti tomuto rozhodnutí přirozeně postavil a snažil se toto oddáliti, což se skutečně také jim podařilo, přišla svoboda tím nové vedení a tak se zdá, že zase věc Záduší zůstane nevyřízena. Další podmínkou stavby bylo, že to nebude koupaliště, ale vodní plocha pro plavení domácích zvířat-koní (proto jsou u přítoku cesty pro vjezd a výjezd)
Rok 1940 - Ve válce v roce 1940 na sokolském hřišti postavila obec za vedení sokolských funkcionářů krásné koupaliště a příslušné kabiny s obytnými místnostmi. Náklad na stavbu byl značný a téměř celý byl ufinancovaný. Návštěva koupajících se, bývá v létě značná, neboť jest toto koupaliště na okolí jediné a má stále dostatek čisté vody. Plavčíkem ustanoven byl Josef Kunz, který se v roce 1945 odstěhoval do Huti.V roce 1940 na sokolském hřišti postavila obec za vedení sokolských funkcionářů koupaliště s kabinami a obytnými místnostmi. V létě bývala na koupališti veliká návštěvnost koupajících, jelikož toto koupaliště má jako jediné stále dostatek čisté vody. Plavčíkem byl zvolen Josef Kunz, který se v roce 1945 odstěhoval do Hutě. Poté se na koupaliště přistěhovala paní Šídová ze Zásady, která se zase na podzim odstěhovala. V tomto roce byla k domu plavčíka přistavěna velká dřevěná veranda, na tancování.
Tragická událost se stala v létě roku 1944, kdy jistý zásadský 18 letý student Vedral, nesl svému otci oběd k Malým, kde pracoval jako zedník. Jelikož bylo velké teplo, ale voda ještě hodně studená, nedalo mu to a skočil do vody. Zdeněk Malý, hoch z Loužnice za ním okamžitě skočil, vytáhl ho, ale k životu se jim ho nepodařilo přivést. Podle přivolaného doktora, ranila hocha „mrtvice“.
V roce 1944 oslavil sbor dobrovolných hasičů 60. Výročí svého založení. Na koupališti byla uspořádána slavnost, kde se sešlo velké množství občanů.
V roce 1951–1952 byla provedena regulace zvířat u koupaliště, čímž se stav koupaliště zlepšil. Finanční prostředky poskytla krajská vodohospodářská služba. Nedostatkem snad bylo, že nebyla věnována větší péče údržbě samotného koupaliště, které již dnes volá po tom abychom se mu více věnovali. Je to jedno z nejhorších koupališť ve velikém okolí a své poslání plní tím, že dává osvěžení v létě dětem i dospělým a naše děti mohou jen poděkovat tomuto koupališti, že všichni se naučili plavat. Je to pěkný přírodní koutek v naší vesničce a kdybychom mu věnovali více péče, odvděčil by se nám tím, že by poskytl osvěžení, pobavení i zdraví naší mládeže a ostatním našim občanům. Naši občané i naše stařenky a dědové by jistě zde rádi poseděli v létě na lavičce a pobesedovali o přírodě, které má vždy svá kouzla a dovede lidi k sobě sbližovat a to je naším cílem, abychom všichni pomáhali naší vesnici vytvářet mírově a společensky milé prostředí a tak si navzájem život zpříjemňovati.“
1955 – 1957 - Některé větší akce se konaly na koupališti u kterého je menší hřiště. Byly to zejména obžínky v roce 1955, které se pro nepříznivé počasí nevydařily. V roce 1956 se zde konalo hasičské cvičení spojené s oslavou otevření hasičského domu. V roce 1957 bylo zde veřejné cvičení na oslavu 70 ti letého výročí založení Sokola v Loužnici. Konaly se zde i zábavy připraveném parketě, neb ve dřevěné verandě.
1998 - „Koupaliště“ „sauna“ jest to rodinný malý domek, který byl nejdříve postaven jako účelové zařízení ke koupališti. Po letech chátrání se z něj za starostování pana Slavomila Tomše udělal domek s bytem pro jednu rodinu. V květnu, roku 1998 se sem nastěhovala rodina Hrdličkových.
Součastnost - Od této doby prostor Požární nádrže – koupaliště jenom vzkvétá. Proběhlo zde mnoho oprav a úprav: úprava kolem domu čp.110 (sauna), plocha před domem vyla vydlážděna, byl postaven stánek, udírna, ohniště a WC. Bylo upraveno a oploceno hřiště na volejbal. Prostor pod stromy byl upraven pro potřeby hřiště a posezení, a louka nad přítokem byla upravena pro nejmenší na hraní.Požární nádrž prošla stavební úpravou, kdy byly kameny opraveny, vyspárovány a celý límec vydlážděn. Byly osázeny nové lavičky a byla vybetonována část dna.
Fotogalerie:
Dětské hřiště 2018 - https://www.rajce.idnes.cz/janeklouzniceii/album/detske-hriste-louznice
Oprava požární nádrže 2020 -23 - https://www.rajce.idnes.cz/janeklouzniceii/album/oprava-pozarni-nadrze-koupaliste-louznice-2021-2022
Oprava "pobřeží" 2024 - https://www.rajce.idnes.cz/janeklouzniceii/album/louznice-uprava-pobrezi
Oprava -dno - 2026 - https://www.rajce.idnes.cz/janeklouzniceii/album/loznice-oprava-pozarni-nadrze-2026
Závody traktůrků na koupališti 1999 - 2009 - https://www.rajce.idnes.cz/janeklouznice/album/louznice-trakturky
Naši předkové plánovali z prostoru koupaliště vytvořit letovisko, původní černobílý návrh:
a barevná varianta:
